středa 25. dubna 2012

Jak sbalit ženu - část 2

Nazdar,
tak jsem viděl jeden film, kde přímo popisovali návod na sbalení ženy. Žádné levárny, prostě jen čistá magie. Znáte takové ty lidi, kteří Vám za peníze vypráví příběhy o tom, že žádné peníze nepotřebujete? Že můžete být šťastni bez materiálních statků? Většinou, když se s nimi začnete stýkat, opravdu nic mít nebudete. Oni se postarají o to, abyste žili lepší život, život bez fyzického vlastnictví.
Protože pro šíření jejich víry se hodí i různá média, rozhodli se vše i natočit a prodávat za nemalou sumu (stejně ty prachy nepotřebujete, tak si to nakonec můžete koupit, ne?) široké veřejnosti. Mě o peníze obrali už jiní, ale naštěstí kamaráda ještě ne, takže si mohl dovolit tuto investici. Jeho pozvání na promítání jsem nemohl odmítnout, zvláště po té, co mi sdělil, že obsahem je i popis úspěšného milostného života. Abyste nemuseli trávit dvě hodiny sledováním té kraviny, tak Vám ho vyzradím zde.
Vše je jen otázkou Vesmíru, jak jinak. Stačí vyslat své přání (vypiště šek nějakému guru, on Vám poradí, jak přesně) a on ho splní. Prvním bodem je tedy vyslovit, napsat, nějak dát najevo svou touhu. Pokusil jsem se tedy o nákres, sebe společně s tou nejkrásnější dívkou (i když na mém finálním obrázku vypadala trochu postiženě). Druhým bodem je začít věřit, že už tu dívku máte. Se všemi pocity. Pět minut ve sprše plně tyto emoce vyvolalo. A do třetice? Stačí jen přijmout to, co Vám Vesmír dá. Po této přípravě jsem tedy vyrazil do baru vyzvednout si svou zásilku. Sebevědomě jsem nakráčel ke slečně, která se nejvíce podobala mé kresbě a začal s ní mluvit způsobem, jako bychom spolu strávili již několik společných let. Jelikož jí přede mnou potkala ještě láhev vodky, mé jednání jí natolik zmátlo, že si opravdu nebyla jistá tím, zda jsem skutečně její přítel či nikoliv.
Odvést si jí domů už takový problém nebyl, ten nastal až když jsem zjistil, že nedokáže přestat mluvit. Mlela, mlela, mlela a mlela. Pusu nezavřela ani na chvíli a já z jejího povídání nakonec usnul. Když jsem se ráno probudil, seděla pořád na židli a stále vyprávěla nějakou svojí historku. Hlavu už jsem měl dvakrát takovou, tak jsem jí raději doprovodil na tramvaj a šel celý rituál zopakovat znovu. Tentokrát ale sním o němé dívce...
Zdraví
Ken

Můj nejlepší školní den (poslední den)


Žádné komentáře:

Okomentovat